Aktivity v okolí

Šumavská Jezera

Na Šumavě se nachází celkem 8 ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně), která vznikla postupným táním ledovců, které se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě na úbočí (nejen) šumavských svahů. Tající ledovce tlačily před sebou množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy utvořily mohutné hráze - morénové valy. Tyto hráze zadržely vodu odtátou z ledovců při ústupu poslední doby ledové. Samozřejmě jsou jezera v současnosti napájena jak spodními prameny, tak vnějšími přítoky.

Černé jezero se nachází na úbočí Jezerní hory, vysoké 1343 m. Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě plocha hladiny je 18,4 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Od svého "dvojčete" Čertova jezera je odděleno 330 m vysokou stěnou Jezerní hory.

Čertovo jezero leží na jižním svahu Jezerní hory. Zajímavostí obou jezer je, že mezi nimi (vzdušnou čarou cca 1,5 km) probíhá po hřebeni Jezerní hory hlavní evropské rozvodí mezi Severním (Černé jezero) a Černým mořem (Čertovo jezero). Jezero je položeno ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m.

Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 m. n. m., vzniklo tak jako ostatní šumavská jezera po ustoupení pleistocenního ledovce. Rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až 15 m. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.

Jezero Laka je nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero ze šumavských mající plochu 2,78 ha se nachází v nadmořské výšce 1085 m pod horou Plesná. Toto mělké jezero napájené dvěma potůčky pozvolna zarůstá vegetací a jsou zde plovoucí rašelinové ostrůvky.

Plešné Jezero leží v nadmořské výšce 1090 m uprostřed lesů sevřeno kamenitými břehy. Jeho rozloha je 7,5 ha a v minulosti byl z tohoto jezera napájen Schwarzenberský plavební kanál. Koncová hráz dosahuje výšky 30-40 m a svojí šířkou 1 km je nejširším jezerem na Šumavě.

Povydří - kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky. V úseku Antýgl - Čeňkova Pila prochází údolím Vydry naučná stezka vedoucí po svážné cestě zřízené po jedné z lesních kalamit. Délka naučné stezky je přibližně 7 km.

Antýgl - původní královácký dvorec a později i zájezdní hostinec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Rozložité stavby z 18. stol. mají polovalbové, šindelem kryté střechy, štíty s vyřezávaným bedněním či se skládanou lomenicí. Typickou pro dvorec je kaplička se zvoničkou.

Rozhledny

Jako tip na výlet můžeme doporučit návštěvu jedné z rozhleden na Šumavě. Jmenujme například Svatobor - vrch nad Sušicí, 845 m n. m., s rozhlednou a turistickou chatou z roku 1936 a televizní věží. Vrch je opředen řadou legend, pochází odtud jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Poledník - 1315 m vysoký vrchol nad Prášilským jezerem. Na konci šedesátých let 20. století na vrcholu vznikl vojenský areál s pozorovatelnou. Po roce 1990 armáda Poledník opustila a 37 m vysoká věž byla přebudována na rozhlednu. Z vrcholu se otevírá dnes nejkrásnější pohled na Šumavu (občas bývají vidět i Alpy). Na rozhlednu vede 227 schodů.

Klostermannova rozhledna byla postavena roku 1938 na vrchu Javorník nad stejnojmennou obcí. U rozhledny nově upravená a rotundová kaple sv. Antonína též z roku 1938. Tvůrcem obou objektů byl stavitel Karel Houra ze Sušice, autor rozhledny na Svatoboru. Pod vrcholem je na severovýchodním svahu kamenné moře.